Jak jsme zakládali firmu

I když jsme stále na začátku, rozhodli jsme se naši cestu dokumentovat, aby případně ti, kteří se rozhodnou pro podobný směr, se mohli poučit z našich chyb či prostě a jednoduše vědět, co je čeká.

Jakékoliv informace zmíněné na našem blogu nejsou v žádném případně doporučení či 100% správné informace. Vše popisujeme pouze z našeho pohledu tak, jak jsme si tím prošli, ale nejsme kvalifikovaní radit ostatním a není to cíl našeho podnikání. Vše tedy berte prosím s rezervou a sami si ověřte.

Zakládání firmy

Vzhledem k našem časovým možnostem jsme se rozhodli využít služeb firmy, která pomáhá lidem právě nové firmy zakládat. Najít takovou firmu na Internetu není těžké. Nevýhodou je samozřejmě to, co za takové služby platíte a musíte si sami spočítat, jestli vám to za to stojí nebo ne a radši si vše oběháte sami. V ceně jsou většinou i zahrnuté nějaké nutné poplatky úřadům, takže i když byste vše vyřídili sami, není to tak, že byste vše ušetřili.

Další problém, který budete řešit, je název firmy. Tohle se může zdát jako drobnost, ale pojmenovávání firem/produktů/služeb je často mnohem horší než vymýšlení samotných produktů. Název musí být jednoduchý, zapamatovatelný, ne s náročným hláskováním a nesmí být podobný ničemu, co už existuje. Zkontrolujte si domény na internetu (jak .cz, tak i ty mezinárodní) a také obchodní rejstřík (https://www.justice.cz/) . Když nám paní notářka řekla, že skoro v každém druhém případě je problém s názvem, trochu v nás hrklo.

Jakmile máte název a založeno, tak už máte skoro hotovo. 

Tedy, skoro hotovo. Ještě je potřeba mít bankovní účet a složit základní jmění (alespoň tak to bylo v našem případě, protože jsme zakládali s.r.o.). Jeho velikost si můžeme vybrat (1 Kč či výše). Tady jsme ale trochu narazili, protože i když jsme mysleli, že se vše zařídí automaticky bez naší pomoci, nebylo to tak úplně. Vyřízení účtu v bance bylo stále na nás a bylo třeba, abychom tam zašli osobně. Při zakládání firmy totiž už musíte mít účet, ale ten účet není k normální užívání, dokud firma není založená. Takový ten problém, co bylo dříve...slepice nebo vejce? :-)

Prakticky to tedy bylo tak, že jsme nejdřív založili účet v bance, ke kterému jsme neměli přístup (a nešlo ani zřídit přístup přes Internetu) a na kterém bylo akorát základní jmění. Pak se dokončil proces založení firmy a jakmile byla firma oficiálně založena, banka otevřela účet k normálnímu užívání. Náš problém byl ten, že jsme byli tou dobou již v zahraničí a nebyli jsme schopni sami sobě (jako vlastníci účtu) udělit přístup k internetovému bankovnictví na dálku. Plnou moc jsme totiž sice měli napsanou, aby za nás mohl někdo třetí vyřídit úkony v bance, ale ouha, třetí osoba nemůže (alespoň v tomto případě) udělit přístup k internetovému bankovnictví nikomu dalšímu, i když ten někdo další jsou vlastníci účtu a jednatelé firmy.

Jak to dopadlo

Netřeba dodávat, další týdny byly zajímavé ohledně úkonů v bance a vše se zjednodušilo až potom, co jsme se mohli osobně dostavit do banky a dát svolení sami k sobě k bankovnictví. Toto by byla asi drobnost pro většinu lidí, ale pro nás, co jsme dlouhodobě v zahraničí, i taková drobnost způsobila zajímavé okořenění našeho podnikání.

Zbytek už probíhal podle očekávání a zde máte jednu fotku z našeho cestování během té doby, protože se to vše odehrávalo během ledna a února.

Ať se vám daří,

Tým Dárkovec